Hrachor vonný bílý - 3 g - Osiva Moravia

Jelikož je hrachor pnoucí rostlina, musíme mu zajistit stabilní oporu, po které se může bezpečně pnout vzhůru. Využíváme k tomu nejčastěji dřevěné treláže, kari sítě nebo napnuté provázky na slunné zdi. Opora by měla být vysoká minimálně dva metry, protože rostlina dokáže za sezónu narůst do úctyhodných rozměrů. Pravidelně kontrolujeme, zda jsou úponky dobře přichyceny, a případně rostlinu jemně k opoře vyvazujeme. Dobrá konstrukce zajišťuje rostlině potřebnou vzdušnost, čímž předcházíme vzniku plísní v hustém porostu. Dbáme na to, aby byla opora pevně ukotvena v zemi a odolala i letním bouřkám doprovázeným větrem.

Hrachor vyžaduje během vegetačního období pravidelnou zálivku, zejména v období tvorby květů a velkého sucha. Zaléváme vždy ke kořenům, abychom nesmáčeli listy, což by mohlo podpořit rozvoj houbových chorob. Do zálivky pravidelně přidáváme tekuté hnojivo pro kvetoucí rostliny, které aplikujeme přibližně jednou za čtrnáct dní. Abychom v půdě déle udrželi vlahu, můžeme okolí stonků pokrýt vrstvou mulče nebo posekané trávy. Nedostatek vody se projevuje vadnutím listů a předčasným ukončením kvetení, proto zálivku nikdy nezanedbáváme. Voda by měla být ideálně odstátá, aby rostliny nedostaly tepelný šok z ledové vody přímo z řádu.

Nejdůležitějším pravidlem pro neustálou tvorbu nových květů je pravidelné odstřihávání odkvetlých stvolů. Pokud dovolíme rostlině vytvářet lusky se semeny, velmi rychle přestane kvést a celá rostlina začne žloutnout. Květy proto řežeme co nejčastěji, čímž stimulujeme rostlinu k neustálé produkci nových poupat po celé léto. Pro bohaté kvetení vybíráme stanoviště na přímém slunci, které dodává rostlině potřebnou energii. V období největších veder dbáme na to, aby kořeny byly v chladu, což zajistíme právě zmíněným mulčováním. Tímto jednoduchým postupem se budeme z barevných a voňavých květů těšit mnoho týdnů.

Během pěstování hrachoru si dáváme pozor především na mšice, které dokážou během krátké chvíle oslabit mladé výhony. Při jejich výskytu zasahujeme co nejdříve pomocí vhodných postřiků, aby se škůdci nepřemnožili na celou rostlinu. Dalším častým problémem bývá padlí, které se projevuje jako bílý práškovitý povlak na listech a stoncích. Proti této chorobě bojujeme zajištěním proudění vzduchu a vyhýbáním se zálivce na list v podvečerních hodinách. Pokud objevíme silně napadené části, neprodleně je odstraníme, abychom ochránili zbytek porostu. Prevence a pravidelná kontrola zdravotního stavu rostlin jsou nejlepším způsobem, jak udržet zahradu krásnou.